Historie SDH Lojovice

Hasičský sbor v Lojovicích byl založen 26.ledna 1930 ustavující schůzí, za hojné účasti občanstva. Přihlásilo se 29 členů z toho 19 činných. Za přítomnosti starosty obce Lojovice p. Františka Kaňky a okresního samaritána p. Pačese z Pětihost  zvoleni byli následující funkcionáři:


starosta sboru    - František Oulovský  Lojovice                                                 

velitel sboru      - Antonín Kaňka       Křivá Ves

nám.velitele      - Josef Černý             Lojovice

jednatel             - Josef Klaboch         Lojovice

zbrojmistr         - Josef Bezchleba      Dubiny

pokladník          - Václav Kaliba         Lojovice

dozorce účtu     - Františe Kašpárek  Dubiny

dozorce účtu     - Karel Buk               Dubiny

vzdělatel samarit – Eduard Vávra       Dubiny     

trubač                - Jan Bláža               Dubiny

sanit. odbor       - Josef Kříž              Krámský       

zábav.výbor      - Josef Štěpán

přísedící            - Josef Lehovec        Lojovice

Ostatní činovníci:                                                                 

Antonín Janota Dubiny, František Rathan Lojovice, František Berka Lojovice,

Josef Ptáček, Josef Dvořák, Jaroslav Hrášek Dubiny

 

Od statkáře p.Dřízala byla zakoupena ruční čtyřkolová koněspřežná stříkačka za 1000,-Kč. V roce 1931 Obec Lojovice postavila na pozemku od p.Dřízala hasičskou zbrojnici. Sbor toho času čítal 62 členů.

 

Uvodni strana stanovy
Úvodní strana zakládajících stanov


Sbor s ruční stříkačkou před zbrojnicí v Lojovicích                                       

zakladatele 1932


1.řada z leva sedící: Jaroslav Hrášek – zbrojmistr, Antonín Kaňka – velitel, František Boukal – starosta, Josef Klaboch – jednatel, Antonín Janota 

2.řada z leva  stojící: Jan Bláža – trubač,  Josef Kroupa,  ???, František Kašpárek nám.velitele,  ???, František Feierfeil, Eduard Vávra – samaritán

 

Sbor se hned od založení aktivně podílel a účastnil cvičení, likvidace požárů,oslav, pořádal taneční zábavy, plesy a divadelní představení jež byla hojně navštěvována. 28.května pořádal 8.okrsek cvičení v Lojovicích. Za hojné účasti občanstva šel průvod do Křivé Vsi, kde cvičili žáci, ženy i muži.

 

Od roku 1935 prováděl sbor branná cvičení , brannou osvětu a výcvik civilní obrany. Byly utvořeny branné čety. Zvláštní pozornost byla věnována protiletecké ochraně.

 

9.února 1936 na valné hromadě hasiči zvolili výbor ve složení:

starosta sboru    - Josef Růžička         Lojovice

nám.starosty      - Josef Lehovec         Lojovice

velitel sboru      - Antonín Kaňka        Křivá Ves

zást.velitele       - Antonín Zazvonil    Lojovice-Chaloupka

jednatel             - Josef Klaboch         Lojovice

zbrojmistr         - Antoním Janota st.  Dubiny

pokladník          - Václav Kaliba          Lojovice

dozorce účtu     - Františe Rathan      Lojovice

dozorce účtu     - Karel Nenadál        Lojovice

vzdělatel           - František Feierfeil   Dubiny

vedoucí žactva - Karel Kučera            Lojovice

přísedící            - Jan Hynek              Lojovice –Kozák

 

Cvicny vyjezd
Cvičný výjezd sboru, Křivá Ves  r.1933                                   

 

Velitel kanka

Velitel sboru Antonín Kaňka  1933

hasicsky stejnokroj 2
Hasičský stejnokroj vzor 37   


V roce 1938 vešla v platnost reforma zákona o hasičství a služebním řádu.Sbory přešly správou pod ministerstvo národní obrany a přijaly řízení a organizaci po vojenském způsobu vč. nového hodnostního, funkčního značení. Byl také vydán  nový ustrojovací předpis a nové vycházkové uniformy vzor 37.

15.dubna 1939 přivezl Ing.Ebert objednanou motorovou stříkačku Ebert s motorem Aero 50, předvozkem a hadicemi za 37.700,-Kč. Na koupi stříkačky přispěl ředitel kamenické slévárny  p.Karel Eichman z Dubin částkou 10.000,-Kč za což jej sbor jmenoval čestným členem.

Následná okupace  Československa se brzy projevila i ve fungování sborů. Ještě v září 1939 přišla nařízení o vyloučení neárijců ze sboru, zákaz nošení odznaků se symbolikou bývalé republiky, nošení symbolů červeného kříže, vyhlášení policejní hodiny atd. Veřejná vystoupení a cvičení mohla být provozována pouze s povolením dohlížecích úřadů.

 

Rok 1940

V červnu 1940 úřady nařídily zřízení žňových hlídek a strážné služby ve zbrojnici. Držely se  noční dvoučlenné služby, k tomu bylo ve zbrojnici umístěno lůžko k odpočinku. Bílé pracovní obleky nahradily nové zelené pracovní uniformy.

V roce 1944 vyšlo nařízení odevzdat mosazné spojky a koncovky.Sbory dostaly náhradou nové z  aluminia. Zbrojmistr několik mosazných proudnic zachránil,ukrytím před rekvírací.

V září Gestapo pozatýkalo vedení ČZHJ pro ilegální činnost. Zatčení neunikl ani Fr.Urbánek jednatel OHJ.

 

Rok 1945

Při náletu amerických letadel 14.února 1945 byla zničena velká část civilní zástavby od Smíchova přes Nové město až po Pankrác a Nusle. Bomba poškodila i Hasičský dům na Královských Vinohradech. Hřmot explozí  byl slyšet až v Lojovicich. Neštěstí umocnil i nedostatek hasičů v hořícím městě. Velká část pražského profesionálního sboru byla na začátku února převelena do Drážďan poničených předešlým bombardováním. Členové zdejšího sboru se vydali na pomoc při likvidaci následků náletu a pomáhali  při opravě Hasičského domu.     

9.května doprovodil sbor na poslední cestě Ladislava Vávru, kterého zastřelili němečtí okupanti. Po osvobození zde bloudilo několik příslušníků německé armády. Někteří byli u Záduší zabiti.

Z ústředí přišla výzva k očištění sborů od nekalých živlů a kolaborantů. V lojovickém sboru toho  naštěstí nebylo třeba. Centrálně byl ustanoven jednotný hasičský svaz.

2.prosince 8. hasičský okrsek zvolil za svého velitele br.Antonína Kaňku.

V roce 1946 obec Lojovice zakoupila za 35.000,-Kč dopravní hasičský automobil Phanomen Granit  25 z válečné kořisti. Lehký nákladní automobil původně sloužil jako sanitní vůz .

1947 se konalo okresní cvičení OHJ č.64 Jílové ve Velkých Popovicích. Šiky hasičů pochodovaly od pivovaru Masarikovou ulicí na Dalešku, kde byly položeny věnce na hroby padlých a vztyčeny státní vlajky. Ve cvičení zvítězilo družstvo Velkých Popovic. Celou slávu zdokumentovali filmaři.


Bohužel po roce 1948 bylo doposud čistě apolitické hasičstvo zpolitizováno. Nově zřízené nechvalně známé Akční výbory NF prováděly politickou čistku. Všechny hasičské funkcionáře nadále schvalovala komunistická strana.                               

V roce 1949 se změnila okresní správní působnost. Nově vznikl okres Říčany, čímž zanikla OHJ č.64 Jílové a místo ní vznikla OHJ č.37 Říčany.

 

Znak CSPO
Znak ČSPO

Stejnokroj CSPO
Stejnokroj  ČSPO

 

Rok 1950

31.května 1950 byla k lítosti hasičstva rozhodnutím Národní Fronty zrušena činnost samaritánské služby u hasičů a zdravotní záchrannou činnost zcela převzal ČsČK.

Nově se přeuspořádaly okrsky. Sbor Pyšely, Lojovice, Zaječice a Pětihosty tvořili 13.okrsek.

Zákonem č.35/1953 se dokončila reorganizace hasičstva v Československu. Po vzoru sovětského Ruska se změnil název Místní Jednoty Čsl.hasičstva na Místní Jednotu Svazu Požární Ochrany a zavedlo nové označení POŽÁRNÍK. Bratry nahradili soudruzi a starostové uvolnili místo předsedům.

Zavedeny byly nové světle modré stejnokroje jak pracovní tak vycházkové a nové funkční hodnostní značení. Staré čtyřcípé granátky s plamínky vystřídaly pěticípé hvězdy s obilnými klasy. (ty ostaly u SHČMS dodnes).

Sbor však pokračoval v činnosti. Zajišťoval žňové hlídky, výcvik a vzdělávání v protipožární ochraně. Stále byla pořádána divadelní představení, plesy, pouťové, posvícenské i mikulášské zábavy.

Rok 1955

V roce 1955 byl zvolen předsedou Antonín Kaňka za zemřelého dlouholetého starostu Josefa Růžičku st..  Velitelem byl zaň zvolen Karel Kučera.

Sbor se potýká s nedostatkem aktivních členů. Jeho stav je odrazem neutěšeného dění v kolektivizované vesnici.

15.ledna 1956 v sousední Brtnici po čtyřech letech obnovili požární sbor. Předsedou se stal Jan Kejmar, velitelem Fr. Sochůrek a jednatelem Jos. Jordán.

 

Od roku 1956 vznikla komise na preventivní prohlídky komínů a kouřovodů.

Započaty byly práce na přístavbě požární zbrojnice. Práce však vázly pro chabé dodávky materiálu od obce a pro slabou účast členů.

Nově zvolené vedení:  Předseda -  Antonín Kaňka,  Velitel -   Josef Růžička

Mimo výcviku členové prováděli preventivní prohlídky komínů a elektroinstalací. Požárním vozem mj. nadále zajišťovali přepravu raněných do nemocnice v Benešově a k lékaři ve Vel.Popovicích.

Sbor asistoval při natáčení filmu Advent.Ve Velesince se točila scéna požáru, kdy měly být kulisy zapáleny a uhašeny, žel nenaskočila stříkačka a k nelibosti režizéra byl pouze jeden záběr.

V roce 1959 požárníci z hrubého dokončili přístavbu zbrojnice pro požární vůz. Sbor nově přijímal různé závazky na brigádní výpomoc.

Automobil Granit
Lehký nákladní automobil Phanomen Granit 25 -  sanitní verze

 

Rok 1960 

Celostátně se  přerozdělily správní celky. Místo okresu Říčany byl zřízen okres Praha–východ.

Místní požárníci na schůzi zvolili svým předsedou  Antonína Kaňku, velitele Karla Kučeru a nám.velitele-Františka Platila.

Pro slabý zájem členů polevovala činnost jak v protipožární ochraně tak i kulturní. Sbor se neúčastnil požárních soutěží, přestaly být organizovány tradiční plesy a zábavy.

V roce 1962 byla místní organizace PO přeřazena z okrsku č.13-Pyšely do okrsku č.12-Velké Popovice. Okrsek sdružoval 12 jednot.

Zvýšená pozornost se věnovala plnění různých socialistických závazků, především brigádnické výpomoci  zdejšímu JZD.

Okresní organizace ve snaze o znovuoživení místního sboru rozhodla o pořádání soutěže požárního sportu okrsku č. 12-V.Popovice a č.13-Říčany v Lojovicích.Účast ohlásilo 16 družstev mužů a žen a 4 družstva žáků. Soutěž se konala na hřišti SK Sokol Lojovice kam šli požárníci  průvodem od pomníku padlých.

 

Soutez PO 1
Soutěže požárního sportu okrsku č. 12-V.Popovice a 13-Říčany v Lojovicích  na hřišti -  10.červen 1962

 

V roce 1964 bylo zrušeno místní JZD pro slabé hospodaření a převedeno pod Státní Statek Říčany.

V rámci tvorby střediskových obcí byl zrušen Místní národní výbor Lojovice a obec Lojovice se sloučila s Obcí Velké Popovice. Zvýšil se počet okrsků Pravy východ. Č.12 Velkopopovicko přešel na č.25 Velké Popovice s pěti jednotami na území nově sloučené obce. Předsedou jest Jan Kejmar a velitelem Václav Kaliba.                     

V rámci oslav 100 výročí založení prvního požárního sboru v Čechách byly páleny vatry .Zdejší jednota uspořádala vatru v Dubinách na Hranově.

 

Rok 1965

Předseda  sboru  Antonín Kaňka a velitel František Platil iniciovali v rámci protipožární ochrany znovuobnovení rybníka v Lojovicích  Chaloupkách a vybudování protipožární nádrže v Dubinách.

Pro velkou spotřebu paliva a nespolehlivost byl po téměř dvaceti letech vyřazen dopravní automobil Phanomen Granit.

Jsou prováděny preventivní prohlídky, jarní úklidy a sběry železa.

Pro nedostatek členů se zrušily žňové hlídky. Vyhláškou obce byla zřízena ohlašovna požáru a  to u velitele Václ.Rathana a jednatele Jos. Klabocha.

Obec Velké Popovice má na starosti místní sbory Vel.Popovice, Brtnice, Řepčice, nyní i Lojovice a závodní sbor v pivovaře.

Jednatel na výroční schůzi 10. prosince teskní nad dlouholetou nečinností a nefunkčností hasičského sboru v Lojovicích. V této době nebyla na schůzích ojedinělá početní převaha funkcionářů různých organizací a složek NF.

V roce 1966 MNV sboru přidělil starší dopravní vůz Praga RN valník.

V roce 1967 náměstek velitele Jaroslav Rejna prosazuje po letech obnovit tradiční plesy se zvaním.

Cviceni Lojovice Velesinka 2
1970 cvičení Lojovice - Velesinka

 

Na výroční schůzi 12.ledna 1969 za účasti hostů, předsedy MNV s.Jos.Borka., velitele sboru Velké Popovice Jos.Smolíka, vel.sboru Brtnice Václava Kaliby a dalších  předal Karel Hájek za okresní výbor ČSPO zlatou medaili Antonínu Kaňkovi a Josefu Klabochovi za dlouholetou činnost ,to jest od založení sboru v roce 1930.

 

Rok 1970

Členská základna poklesla na 16 mužů.  Zemřel dlouholetý předseda, velitel a zakladatel Antonín Kaňka. Předsedou se stal František Platil a velitelem Jaroslav Rejna. Úspěšně byla dokončena protipožární nádrž na povrchovou vodu v Dubinách pod kapličkou.

Zemřel znovuzakladatel a předseda sboru Brtnice a velitel okrsku Velkopopovicko Jan Kejmar. V tomto roce byl také  znovuzřízen zaniklý sbor v Řepčicích a  zakoupena mu nová stříkačka a doplněna výzbroj.

Na schůzi 9.ledna 1972 členové zvolili za předsedu Jaroslava Rejnu a velitelem sboru Františka Platila. Ve sboru se citelně projevuje nedostatek mladých. Odcházejí a stěhují se do města za prací a lepší životní úrovní.

 

Rok 1975

Předsedou zvolen Jaroslav Kaňka z Křivé vsi. Sbor dostal repasovanou stříkačku PS-8. Dále sbor brigádně vypomáhá při úklidu veřejných prostranství, na hřišti a při započatých pracích stavby nové prodejny smíšeného zboží v Lojovicích v akci,,Z“.

Na MNV byl vznesen požadavek k obnovení cesty z Lojovic do Krámských v zájmu požární bezpečnosti.

V roce  1977 zemřel zakládající a do poslední chvíle aktivní člen a jednatel Josef Klaboch.

Na jaře roku 1978 způsobila lokální povodeň zatopení sklepů a studní. Po vydatném přívalovém dešti se rozvodnil lojovický, křivoveský a dubinský potok. Hladina potoka v Křivé Vsi stoupla během několika minut o cca 2m. Zatopeny byly také křivoveské studny, zdroj vodovodu vekopopovického pivovaru a obce. Jejich vyčištění odčerpáváním trvalo 41hodin.                                                     

V roce 1979 se ve spolupráci s rybářským svazem podařilo dokončit  práce na přestavbě rybníka v Lojovicích.

 

Rok 1980

Na výroční schůzi členové ZO ČSPO  požárního sboru dne 15.listopadu 1980 zvolili vedení sboru ve složení:

Předseda  Jaroslav Kaňka, místopředseda Mila Rathan,  velitel Ernest Grega.

Z důvodu chybějícího dopravního automobilu je v posledních letech omezovánazásahová činnost sboru. Jsou prováděny preventivní prohlídky komínů a kouřovodů, cvičení a údržba techniky. Dále jsou plněny socialistické závazky, brigádnické výpomoci a pořádány taneční zábavy a plesy.

Členský příspěvek na r.1981 je stanoven na 11Kčs, z toho ZO zůstávají 4Kčs. Sbor se připojil k akci dobrovolného dárcovství krve.

Rok 1985

V roce 1986 odstupuje předseda Jaroslav Kaňka, novým předsedou je zvolen Miroslav Přibyl. Členskou schůzí 10.3.1988 byl zvolen velitelem Jiří Rathan. Sbor plní zavázané brigádnické výpomoci, pořádá taneční zábavy a plesy, dětské dny a preventivní prohlídky komínů a kouřovodů.

 

Rok 1990

V průběhu roku probíhají na svazové úrovni jednání o návratu k původní tradici hasičstva a obnovení původního označení hasič.

9. dubna 1991 oficiálně vzniklo Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, jako nástupnická organizace federálního svazu požární ochrany.Nové stanovy obnovily funkci starosty namísto předsedy.Navrátil se původní název Sbor dobrovolných hasičů a označení hasič.

 

zpracoval Tomáš Růžička